fbpx
HLAVNÝ DENNÍK
Blogy

Vlády České a Slovenské republiky likvidují československé rodiny

Petr Bohuš. Snímka: Petr Bohuš

Vloni na jaře tři, od půlky září dalších šest měsíců. Smíšené rodiny Čechů a Slováků se kvůli restrikcím Covidu-19 neviděly více než tři čtvrtě roku. Partnerky a partneři, manželé, rodiče, děti, vnoučata, prarodiče, příbuzní.

Mají za sebou 30 týdnů v odloučení a další budou přibývat. Někteří rodinní příslušníci se už nikdy neuvidí. Lidé umírají na Covid-19, zanedbanou péči, depresi, zoufalství. Krom zákazu nočního vycházení a vycházení mimo okres zůstává i zákaz překračování československých hranic. Změny v uvažování politiků nejsou vidět. Empatii, rozum, vědecký a odpovědný přístup nahradila hysterie, zisky ve zdravotnictví a nebývalý chaos v opatřeních. V ekonomice, ve školství, ve společnosti. Evropská unie téměř neexistuje, politici jednotlivých zemí a jejich pomocníci se předvádějí výhradně před svými voliči a dohlédnou jen k hranicím národních států. Starají o sebe, své blízké a volební preference. Co prožívají jimi rozdělené rodiny, neřeší.

Vlády, epidemiologové, média a jejich pomocníci ohroženi nejsou, žijí doma v pravidelném kontaktu s nejbližšími, společně sdílí domácnosti i každodenní starosti. Tisícovky smíšených rodin někdejšího Československa tuto možnost nemají, přestože právě občané bývalého společného státu mohli být pro celý svět dobrým příkladem malého Schengenu. Namísto toho doplácejí na neuvážená rozhodnutí politiků, kteří s absencí pocitu sounáležitosti a spolupráce podléhají snům o prvenství individuálních spasitelů v boji proti Covidu.

Češi a Slováci vloni na jaře chtěli nad zákeřnou nemocí zvítězit útěkem, a tak zavedli tvrdé restrikce. Krátkodobě se stali nejlepšími na světě s nejmenším počtem pozitivních a mrtvých, jenomže s odstupem času je tato krátkozrakost dohnala. Česká a Slovenská republika jsou nejhoršími zeměmi s nejtvrdšími restrikcemi a nejhoršími výsledky. Co z toho politici vyvozují? Neúspěšnou strategii boje proti Covidu nepřehodnocují a o změny, které by lidem zlepšily život, neusilují.

Prezidentka je Matovič převlečený v sukni (Petr Bohuš)

Vymlouvají se na nezodpovědnost obyvatel a tvrdí, že za všechno mohou lidé, nikoliv vir a vlády. Zakrývají neschopnost řešit krizi, straší apokalypsami, úmrtími. Nekladou důraz na naději, posilování zdravého života, zdravou stravu, dostatek vitamínů, včasnou diagnostiku a léčbu. Společnost uvádí v hluboký omyl. Postarší muž si ráno v samoobsluze kupuje k snídani čtyři lahváče a slepě věří, že jej před nemocí zachrání rouška a rozestupy. Namísto upevňování povědomí o přirozené imunitě má lidi chránit časem neprověřená vakcína, o níž se přesně neví, jak dlouho v těle pomáhá.

Za neschopnost vlád řešit pandemii cílenými, rozumnými a účinnými opatřeními, za neschopnost vést odbornou diskuzi průřezově všemi obory pykají i smíšené české a slovenské rodiny. Vloni na jaře, na počátku Covidu-19 nemohli být spolu vůbec a na podzim jim k tomu vlády České a Slovenské republiky stanovily stěží splnitelné podmínky.

Rodiny nemají tolik peněz, aby při každém překročení hranice tam i zpět podstupovaly a platily drahé PCR testy jen proto, aby mohly být spolu. Paradoxně pokud si je zaplatí a jsou pozitivní, jedno jestli falešně či doopravdy, tak jako tak spolu být nemohou, protože hranici překročit nesmějí. Ve chvílích, kdy to nejvíce potřebují, kdy jim možná jde o zdraví nebo o život. Nemohou se o sebe postarat, uvařit si čaj, polévku.

62letá Jana z východního Slovenska desítky let pracuje a žije v Ostravě se svým manželem, v Košicích má 91letého tatínka, kterému se na dálku po telefonu snaží zajistit Domov seniorů. Marně. Karel, manžel a tatínek mladé rodiny s malými dětmi z Kysuc jezdí za prací do Zlína a domů přijede jen jednou za dva měsíce, častěji to nezvládá organizačně, ani finančně. Eva z Bytče je babičkou a svou dceru s čerstvě narozenou vnučkou, které žijí v Kroměříži, neviděla už půl roku. Pavel pracuje v Ostravě, jeho partnerka Lucie v Žilině, společně žili o víkendech, svátcích a dovolených, teď spolu nejsou přes devět měsíců. Takových osudů jsou tisíce.

Možná by si restrikce z československých hranic měli vyzkoušet na vlastní kůži všichni politici a jejich rádcové a měli by se testovat při každém návratu domů. Platit PCR testy za vstup do svých domácností při cestě z práce do domova i při cestě zpět do práce, což je i s poplatky zhruba 3 600 korun (140 Eur) za jednu návštěvu domova. Měli by se kromě toho hlásit úřadům a hygienám, samozřejmě při cestě tam i zpět. Jít do 5 až 14 denní karantény, pochopitelně při cestě tam i zpět. Pokud by byli pozitivní, nemohli by domů za rodinou vůbec a skončili by na ubytovně. Tam by se v případě těžké nemoci museli sami o sebe postarat či nedej Bože museli by o samotě umřít.

Jedno řešení existuje. Rodiny se mohou scházet na Kanárech nebo na Zanzibaru. Do exotických zemí mohou cestovat bez tvrdých opatření.

 

Hanbu, ktorú slovenskej armáde dopriali ministri obrany, vojaci zo svojich uniforiem tak skoro nezmyjú

SÚVISIACE

Používame cookies aby sme pre vás zabezpečili ten najlepší zážitok z našich webových stránok. OK Viac info